|
| |
|
|
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758): Je globální oteplování hlavní příčinou rostoucích úlovků největšího predátora sladkých vod Evropy?
Bakeš, Michal ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758) je naší jedinou rybou, jejíž meziroční úlovky za posledních třicet let mají vzestupnou tendenci. V mé práci jsem si vytyčil za cíl zjistit, zda je globální oteplování hlavní příčinou tohoto nárůstu, nebo zda je vliv růstu teplot pro tuto problematiku podružný a větší úlovky jsou zapříčiněny stupňujícím se predačním tlakem rybářů na sumce velkého. Tato práce shrnuje poznatky o vlivu globálního oteplování na biotu a důraz je kladen především na sladkovodní ekosystémy, které jsou změnami teplot nejvíce ovlivněnými terestrickými ekosystémy. Dle zvětšující se velikosti populací sumce velkého v zemích na jihu Evropy (např. Španělsko, Itálie), kam byl sumec před nedávnou dobou uměle zavlečen, je patrné, že teplejší voda sumci svědčí. Avšak ze socioekonomických studií, které proběhly nejen v České republice, lze vyčíst, že oblíbenost sumce u rybářů s postupem času rapidně narůstá. Toto jsem si ověřil i ve svém dotazníkovém šetření, ve kterém 82 % respondentů potvrzuje, že oblíbenost lovu sumce velkého je největší v poslední dekádě. Ze všech těchto informací vychází, že rostoucí teploty pravděpodobně mají pozitivní vliv na metapopulaci sumce velkého v České republice, ale tento vliv bude nejspíše marginální. Hlavním důvodem vzestupného trendu úlovků sumce velkého...
|
|
|
Posouzení vlivu výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a sumce velkého (Silurus glanis L.)
ZAJÍC, Tomáš
Cílem mé diplomové práce bylo posoudit vliv výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a sumce velkého (Silurus glanis L.). Pro pokus s kaprem bylo použito šest skupin ryb. Pro pět z těchto skupin byly použity jako krmivo obiloviny (kukuřice, pšenice, tritikale, žito a ječmen), šestá skupina byla ponechána na přirozené potravě jako kontrola. Pro pokus se sumcem byly použity dvě skupiny těchto ryb. První skupina byla chována klasickou technologií v rybnících s využíváním přirozené potravy (potravní ryby)-kontrolní skupina. Druhá skupina byla chována intenzivně na oteplené vodě v řízených podmínkách a s použitím kompletní krmné směsi. U obou skupin byly stanoveny následující ukazatele: výtěžnost, senzorická analýza, obsah dusíkatých látek, obsah tuku, spektrum mastných kyselin v tuku. Bylo zjištěno, že technologie chovu ovlivňuje výsledky ve všech sledovaných ukazatelích. Největší pozornost byla věnována výsledkům spektra mastných kyselin. Zatímco u kapra byl prokázán vyšší podíl PUFA (včetně EPA a DHA) v kontrolní skupině, u sumce byl tento podíl vyšší u skupiny intenzivně chované.
|
|
|
Změny biochemických ukazatelů u ryb v souvislosti se zvýšenými koncentracemi dusitanů ve vodě
PODLESNÝ, Martin
Cílem této práce bylo posouzení vlivu dusitanů na ryby na základě změn vybraných biochemických ukazatelů. Sledování bylo prováděno formou testů akutní toxicity na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a sumci velkém (Silurus glanis) a subchronické toxicity (růstový test) na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss). Teoretická část je zaměřena na toxikologii vodních živočichů a na hodnocení toxicity látek a přípravků pro vodní organismy. Dále jsou zde uvedeny bližší informace o dusitanech, konkrétně o jejich výskytu a zdrojích ve vodním prostředí, o mechanismu jejich příjmu a toxickém působení na ryby, včetně faktorů, které jejich toxicitu ovlivňují. V praktické části je uvedena metodika a výsledky testů akutní toxicity na pstruhu duhovém a sumci velkém a subchronického testu na pstruhu duhovém. Na základě výsledků testů akutní toxicity byly stanoveny hodnoty 96hLC50 pro pstruha duhového (96hLC50 = 11,2 mg.l-1 NO2-) a pro sumce velkého (96hLC50 = 15,3 mg.l-1 NO2-). Subchronický test toxicity, při kterém byl pstruh duhový vystaven po dobu 28 dnů dusitanům v koncentracích od 0,01 až 3,0 mg.l-1 NO2-, prokázal zvýšení koncentrace glukózy a snížení koncentrace draslíku v krevní plasmě u všech pokusných ryb. Nejvyšší koncentrace dusitanů (3,0 mg.l-1 NO2-) vyvolala 42 % inhibici růstu a 65 % mortalitu ryb. Kumulace dusitanů v krevní plasmě pokusných ryb byla prokázána po expozici dusitanům v koncentracích 0,6 až 3,0 mg.l-1 NO2-.
|
|
|
Výsledky hospodaření se sumcem velkým (Silurus glanis) ve vybraných nádržích (revírech MRS)
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
Byl charakterizován dlouhodobý vývoj úlovků sumce velkého v rybářském mimopstruhovém revíru Dyje 7 (Moravský rybářský svaz) v letech 1951-2003. Dále byly analyzovány výsledky hospodaření se sumcem velkým v šesti přehradních nádržích (Plumlov, Vranov, Brno, Letovice, Mohelno a Mušov. V období tzv. říční periody revíru Dyje 7 (1953-1975) byly průměrné roční úlovky sumce velkého 7,9 jedinců (0,13 jedinců.ha-1) a 31,9 kg (0,53 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 5,18 kg. V období tzv přehradní periody (1982-2003) byly úlovky významně vyšší: 88 jedinců (0,17 jedinců.ha-1) a 1342,6 kg (2,58 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 11,62 kg. Z hlediska kvantity úlovků došlo k nástupu tzv. sumčí fáze vývoje nádrže až v 17. roce jejího provozu. Při analýze hospodaření se sumcem velkým v šesti různých nádržích byl prokázán pozitivní vliv velikosti nádrže na hodnoty exploatace, naopak vliv stáří nádrže a nadmořské výšky prokázan nebyl.
|
host ::
RSS.